Hrad Chojnik

Hrad Chojnik

Hrad Chojnik je příkladem slezské pevnosti ze středověku, vylepšené v renesanci. Po několik set let byl jednou z největších atrakcí Krkonoš.

Hrad vyhořel po zásahu bleskem a byl opuštěn. Jeho majitelé, rodina Schaffgotschů, se nakonec přestěhovali do Cieplic, kde postavili impozantní palác, který je dodnes úchvatný. Podle legendy na hradě zůstala pouze Kunegunda, která byla údajně dcerou jeho majitele. O její ruku se snažilo mnoho nápadníků, ale žádný z nich neměl šanci. Byla nejen krásná, ale i zlá. Její otec doufal, že ji sňatek změní. Oznámila, že dá ruku jen tomu, kdo se v plné zbroji projede na koni kolem koruny hradních hradeb. Rytíři jeden po druhém padali do propasti. Až se jednou objevil rytíř, který ji zaujal. Chtěla mu dát ruku, aniž by musel podstoupit zkoušku, ale on nasedl na koně, projel se kolem hradních hradeb a pak… odjel. Ukázal tak, co soudí o zlé dívce myslí. Ta nakonec pochopila své provinění a z hradní věže se vrhla do propasti.

Ve skutečnosti se počátky hradu ztrácejí v mlze historie. Někteří autoři tvrdí, že byl postaven kolem roku 1260 za vlády legnického piastovského vévody Boleslava Rogatky, jiní zase, že jej v roce 1292 postavil piastovský vévoda Bolko I. Přísný. Jisté je, že horní, cihlový hrad byl postaven v letech 1353-1364 piastovským vévodou Bolkem II. Malým. V roce 1393 je pánem hradu Chojnik zmiňován rytíř dvora kněžny Anežky, Gotsche Schoff z Kamienice, předka velkého slezského rodu Schaffgotschů. V jeho rukou byl až do roku 1945, i když s přestávkou. Po zatčení a popravě Hanse Ulricha Schaffgotsche (nar. 1595 – zem. 1635) byl v roce 1635 jeho majetek zkonfiskován. V roce 1649 se hrad vrátil rodině Schaffgotschů.

V 15. století byl pod horním hradem postaven dolní hrad, s ním propojený, na jehož nádvoří byla mimo jiné postavena hladová věž, která sloužila jako vězení. Uprostřed nádvoří byl postaven pranýř, který existuje dodnes.

K hradu Chojnik vede řada turistických stezek. V blízkosti stojí za zhlédnutí mimo jiné památky Cieplic, kaple sv. Anny na svahu Grabowce, založená hrabaty Schaffgotschy, a expozice v Krkonošském muzeu v Jelení Hoře.

Anna Kurek-Perzyńska