
Palác Wojanów
Pałac Wojanów
Wojanów 8
58-508 Jelenia Góra
+48 75 754 53 00
Palác Wojanów
Palác ve Wojanówě se nachází na trase slavného Údolí paláců a zahrad Jelenohorské kotliny, které zahrnuje několik desítek hradů, paláců a panských sídel na ploše pouhých sto kilometrů čtverečních.
Barokní fontána tryskající před palácem byla přemístěna z Rybarzowic u Bogatynie, kde byla kdysi ozdobou paláce. Uvnitř si můžete prohlédnout mimo jiné dvoupatrový taneční sál s galerií pro orchestr. Za palácem se nachází krajinářský park, jehož romantický charakter zdůrazňuje klenutý most a pavilon čínské čajovny.
Není známo, jak vypadalo šlechtické sídlo, které zde původně stálo. V letech 1603–1607 postavil Nikolaus ze Zedlitzu a Nimmersath ve Wojanówě renesanční panské sídlo se čtyřmi rohovými výklenkovými věžemi. Bylo obehnáno vodním příkopem, ale to ho neochránilo před útokem švédských vojsk během třicetileté války. V roce 1642 jej vypálili Švédové. V roce 1667 jej znovu postavil Christoph von Zedlitz. Po roce 1754 jej jelenohorský obchodník Daniel von Buchs přestavět na barokní palác. Z renesančního panského sídla se dodnes dochoval dvojitý arkádový portál s datem 1607 a vlys s heraldickými kartušemi.
V roce 1831 palác koupil tajný dvorní rada Pruského království Carl Albrecht Wilhelm Ike. Nařídil jeho přestavbu v duchu novogotiky. Trvala dva roky (1832-1834). Existují důvody se domnívat, že byl realizován projekt slavného architekta, Karla Friedricha Schinkela z Berlína. Nelze však vyloučit, že s ním byl projekt pouze konzultován.
Poté, co Ike v roce 1839 opustil tyto země, palác koupil pruský král Fridrich Vilém III. a daroval jej své dceři Luise Auguste Pruské (nar. 1808 – zem. 1870), známé také jako Luisa. V té době byla přestavěna zahradní fasáda paláce, nad zahradní halou byl postaven taneční sál a dvě oranžerie lemující hlavní budovu.
V současné době se v paláci nachází veřejnosti přístupný hotel. Nedaleko stojí za zhlédnutí paláce v Łomnici, Wojanów-Bobrów, Karpnikách a Bukowiec. Jsou obklopeny prolínajícími se krajinářskými parky.
Anna Kurek-Perzyńska